„Tento rok jsem klukům velmi dlužný, doufám, že jim to i s úroky splatím“
PARDUBICE — Poslední zápasy mu to nešlo. Sám to moc dobře věděl. Ale v nedělním utkání proti Spartě opět ukázal, že brankářské řemeslo ovládá dokonale. Gólman Ján Lašák pomohl jistým výkonem porazit Spartu Praha. „Jsem rád, že se nám před vyprodaným stadionem povedlo zvítězit a že jsem u toho mohl být na ledě,“ říká devětadvacetiletý brankář HC Moeller Pardubice.
Kdy jste věřil, že nedělní utkání s pražskou Spartou už nepustíte?
„Asi když dal Zdeněk Ondřej gól na 4:2. Sparta pak už musela chodit do plných, měla to těžké.“
Hodně jste chtěl odchytat zápas proti Spartě bez chybičky?
„Určitě! Snažil jsem se vyvarovat slabších chvilek v zápasech, kde jsem se jich dopustil. Hodně těžce se mi chytalo, každý zápas byl pro mě boj. Pokud nejde hlava, tak je tělo v bráně úplně zbytečné. Hlava je první věc, která musí brankáři fungovat. Jsem rád, že po první třetině se Spartou jsem to znova nakopl. Pak jsem chytal normálně.“
Nejen pro vás ale i pro tým je důležité, že po třech prohrách jste zabrali a porazili Spartu, že?
„To si ani nemusíme připomínat. Pohled na tabulku říká, že v každém zápase musíme bodovat. Je to našlapané a velmi vyrovnané. Chtěli jsme moc vyhrát, věděli jsme, že bude fakt plno. To byla další motivace. Poděkovat divákům za důvěru.“
Ona Sparta byla možná správným soupeřem po třech prohrách. Na ni nejde se nevyhecovat…
„S tím souhlasím, zvláště když jsme vyhráli!“
Na reprezentační přestávku se těším
Takže platí před reprezentační přestávkou rčení „konec dobrý – všechno dobré“? Přece jen jít do pauzy se čtyřmi prohrami by nebylo dobré…
„Máme před sebou nějaké dny volna a tréninky. Určitě se každému lépe trénuje po vítězství v posledním zápase, navíc doma před vyprodanými tribunami.“
I pro vás osobně to platí?
„Balvan, co spadl ze mě, zůstal na ledě. A jsem tomu velmi rád! Nechal jsem ho tam a nyní se můžu v klidu připravovat na další zápasy.“
Těšíte se tedy vůbec na přestávku?
„Právě, že velmi!“
Věřil jste si, že musí přijít takový zápas, kde zlomíte tu smůlu, která vás provázela?
„Už jsem něco odchytal, zažil jsem těžší momenty. Ale člověk se po takovém zápase uklidní. Věděl jsem, že to je otázka času, kdy dám hlavu do pořádku. Slabší gólman se hned sesype, dobrý se musí zvednout. Já jsem asi někde mezi.“ (usmívá se)
Bylo to pro vás osobně nejhorší období v Pardubicích?
„Tak to zase ne. Horší to bylo v sezonách, kdy jsme nepostoupili do play off. Zkušenosti mi nyní pomáhají, že musím makat a šlapat. Že to jednou přijde.“
Konečně jsem mančaft podržel
Jak jste se tedy dostal do stavu, že vám hlava nepracovala tak, jak byste potřeboval?
„To se nedá vysvětlit. To je úděl sportovce… Když se přestane dařit a dostanete takové banány, tak psychika je velmi dole. Jsem rád, že jsem se proti Spartě zvedl a po první třetině to zase bylo dobré. Konečně jsem mančaft podržel.“
Takže když mužstvo dokázalo vyhrát v posledních zápasech, tak jste vy jako jediný byl v kabině smutný?
„To zase ne. Když brankář špatně chytá a tým prohraje, tak výkon gólmana je strašně vidět. Pokud je to ale obráceně, že to mančaft otočí, což se stalo, tak je to dobré pro psychiku a schová se za body. Tento rok jsem klukům velmi dlužný, doufám, že jim to i s úroky splatím.“
V některých posledních zápasech jste zůstával na střídačce a chytal Martin Růžička. To bylo na váš popud?
„Martin chytal dobře, takže důvodem byla spíše jeho forma. Mužstvo mu věří, je to výborný gólman. Já jsem respektoval tato rozhodnutí trenérů.“
Nebyl jste tedy v posledních zápasech, kde jste nastoupil, nervóznější?
„Někdy to sice pomáhá, ale tady je potřeba být klidný a rozvážný. Až pak se dobře chytá, když je takový chladnokrevný. Ale když moc chcete, tak to není dobře.“